Závist

Ne všichni lidi nám mohou sedět. Myslím tím, že jsou na jiné vlnové délce. Prostě mají jiný pohled na svět. I já se čas od času s takovými lidmi potkám. Ne že bych je vyhledávala, nebo je měla dokonce mezi přáteli, ale na zemi je mnoho různých typů lidí, než jsme mi samy. Dokážu se bavit téměř s každým. S každým o něčem jiném, vždyť každý jsme originál.

Jako dítě mě do hlavy vštěpovali, někdy pro mě zvláštní pohled na svět. Tak například bohatí jsou špatní lidé, kteří si někde nakradli, nebo zdědili peníze po předcích vykořisťovatelích. Doktoři v práci spí, a ještě jsou za to placeni. Učitel učí, protože to neumí dělat a všichni vysokoškoláci jsou pitomci. Proč všechno vidět černě, samá negace a vlastně i trochu závist. Někteří lidé si neumí vážit samy sebe, a proto závidí. Některým to kouká přímo z očí.

Závidět se dá ledacos, o tom jsem se jako nemocná vdova, které zbyl na starost menší dům, přesvědčila. Proč být happy a rozdávat lásku, když ji necítím ani sám u sebe. Když se někdo nemá rád, tak jak může tento cit pouštět dál.

Petra