Škatulkování

V dnešním školství je vše v pořádku, pokud zapadáte do tabulek. A pokud ne jste divní, hyperaktivní, autista či něco podobného. Ale třeba jste jen příliš talentovaný v neobvyklém odvětví a nemáte si se svými vrstevníky co říci. Přitom jste v srdci velice citlivé dítě, které potřebuje kamarády. Rozumí si s dospělými, ale jen s těmi, kteří ho berou a podporují jeho osobnost. Zkrátka ho vnímají jako rovnocenného partnera. S těmi dokáže hodiny mluvit o věcech na úrovni vysoké školy. Ne všichni dospělí tyto dětské autority snesou, možná si někdy my dospělí připadáme vedle těchto inteligentních dětí méněcenní. Ale pokud nás obohatí kdokoli o nové obzory, proč to nepřijmout. Myslím, že s těmito dětmi mají největší problém nevzdělanci a někteří učitelé, které vyučují ono odvětví, které toto dítě nejvíce zajímá. Není tomu tak vždy, jsou mezi učiteli i dobří lidé, kteří mají tyto děti rády. Je jich, ale po málu.

Dříve byli zvláštní třídy pro děti, které učení nezvládaly. Dnes vlivem inkluze se výuka ve třídě, kde se nachází všechny typy dětí, přizpůsobuje těm nejpomalejším. Jsou i školy pro nadané děti, ale pokud nebydlíte u většího města, nemáte šanci, aby tam vaše dítě mohlo chodit. A my víme, že děti se učí rády nové věci, jen do deseti let věku. Škola, kde jim není co dát, je zkrátka omrzí a ony se stávají průměrnými někdy i podprůměrnými.

Můj syn s učením problémy nemá, má rád specifické věci jako třeba spravedlnost nebo přísun nových informací. Kromě toho, že je inteligentní je pravdomluvný a hlavně má laskavé srdce, i když navenek působí dynamicky. Je to jeho přirozená ochrana. Paní co mi kreslila jeho auru, ho nazvala křišťálovým dítětem. Udělalo mi to radost. Zrovna tak jako jiná žena, která pracuje s dětmi mi řekla, že je syn prostě příliš inteligentní. V Poradně to bylo horší. Zkrátka, když vyčníváte, měl by jste mít v dnešním školství a vůbec společnosti nějakou diagnózu.

Petra