Otvírání obzoru

Každý den nás něco potěší a hned je nám lépe. Mohou to být, zdánlivé maličkosti. Dobrá polévka, čaj uvařený synem, jasná obloha nebo vydaný déšť, který už dlouho přírodě scházel. Vychutnávejme si každý okamžik, který nám je příjemný, protože nikdo nevíme, jak tu dlouho jsme. Život je někdy složitý, ale kdyby byl jednoduchý, tak by byl jednotvárný a asi i nezajímavý. Protože, když prožijeme něco těžkého, uvědomíme si, že není pořád jen dobrá nálada, které si pak daleko více užíváme a ceníme. Nevím, proč někteří lidé jsou stále posilovaní těžkými situacemi. Možná proto, aby v tomto světě hledali jiné hodnoty a cíle žití. Přijde mi, že vše nadpozemské nám otvírá obzory.

Chceme-li dobro pro druhé, je zde jistě i pro nás. Myslím, že to platí i obráceně, proto dejme pozor, na co myslíme a přejeme si. Správná přání by se měla zapomenout ne urputně za něčím jít. Vždyť i má cesta za knihou, kterou jsem si už jako holka přála napsat, přišla vlastně sama. Ani jsem nevěděla, že ji píšu, protože jsem psala něco, co mi v té době pomáhalo v mé nemoci a situaci, vše zvládnut.

Jak jsem pročítala deník, uvědomila jsem si, že jsem silná i přes mojí duševní nemoc. Vždyť schizofrenie mě naučila odprostit se od problému. Vehementně se snažím problémy nevidět. Zní to divně, ale mě to chrání.

Petra