Zhodnocení

Dnes jsem se podruhé pustila do tisku linorytu. Začátkem května vše odvezu na zarámování, protože koncem tohoto měsíce mám vernisáž. Nemám však stále vše, co potřebuji na výstavu. Nějak to bude. Rozhodně se nestresuji. Nestojí to za to. Vše přijde, jak má, práce, aktivity i láska.

Jsem dva a půl roku bez manžela, i když nějaký ten letmí vztah jsem měla. Smutek a nepřekonatelná samota polevili, i když neodezněli úplně, to snad ani nejde. Když jsem začala zpracovávat můj deník a rozhodla jsem se ho vydat jako knihu, řekla jsem si, že na konci bude happyend. V mé mysli se mi vybavil vztah k muži, který mě i mého syna bude mít rád.

V průběhu psaní knihy se mi dveře otvíraly v ledasčem. Vše přicházelo, jak má být. Studovala jsem publikování knihy. Naučilo mě to tvořit E-book, www stránky a v neposlední řadě jsem založila tento blok. Začala jsem psát nejen příspěvky pro vás, ale i texty písní. Vše se stalo náhodou, kdy si můj učitel klavíru, nevěděl rady s jednou písní. Nabídla jsem mu pomocnou ruku a činy daly činy a já už mám dva vlastně tři texty písní od Marka zhudebněné. Vše ani ne za půl roku. A ta láska, už klepe na dveře. Právě v tu chvíli, kdy mám psát závěr knihy, která je již na kontrole.